VÍTE, ŽE…
Víte, že mnoho mladých sportovců má také svůj názor na sport, trénink nebo zápas?? Nevíte? No tak se jich zeptáme…
Jeden z nich mi napsal takový vzkaz, aby se trošku zbavil napětí, které v něm jeho trenér vyvolává. Samozřejmě není chybou trenéra, že se ho hráč bojí. Je to prostě padavka, má 17 let a ve sportu asi nemá co dělat. Že?
Zde je dopis adresovaný jeho trenérovi:
Jenom Vám chci napsat, že to vaše věčné řvaní na zápasech i na trénincích už mě a asi všechny ostatní pěkně sere. To, že pořád prohráváme asi nebude jenom náhoda. Kdybyste byl trochu víc přátelský a udělal z nás jenom jeden tým a neštval nás proti Vám, tak bychom měli šanci něco vyhrát. A ty vaše věčné kecy o tom, jak jste všechno v našem věku už uměl, protože jste makal, neznamenají, že to budeme umět taky. Takže nás přestaňte deptat a někdy nás trochu pochvalte a jenom v klidu nám řekněte, kde je chyba a jak ji můžeme napravit.
Hráči nemohou vyměnit trenéra. Mohou však změnit svůj postoj k němu.
V tomto případě došlo k prohloubení ignorace trenéra, protože „STRACH NENÍ DOBRÝ UČITEL“ a hráči už to prokoukli.
Možná kdybychom se občas svých svěřenců zeptali, poradili by nám, jak můžeme svou práci dělat lépe…
