ZLATÉ KOLO
„Pozor na to, ať v úvodu nezkazíš, ať nedostaneme gól hned na začátku…“, říká trenér jednomu z mladíků, kterému minulé utkání úplně nevyšlo. (Auu! To povzbudí!)
„Konec sezóny ti úplně nevyšel, nebylo to nic moc, tak si dej bacha, ať dneska zase něco nevymamlasíš“, říká trenér na začátku prvního přípravného utkání zimní fotbalové přípravy profesionálnímu hráči, který se chce probojovat do základní sestavy. (Jejda! Silně motivační!)
Pjenkne a fajne – to se u nás tak říká.
- Komunikace je holt ostrý nástroj.
- Jeho řez umí být bolestivě hluboký a přesný!
Jestli by sis snad myslel, že si vymýšlím, ujistím tě, že tyto komunikační střípky sbírám již spoustu let. Objevil jsem totiž něco, co je zjevné, přesto pro někoho těžko uchopitelné a o to hůře praktikovatelné. Ale o tom až na konci.
Můžu s jistotou konstatovat, že:
Strach a obavy o výsledek v hráčích nevytváří hra samotná, ale FORMA TLAKU, KTERÝ VYTVÁŘÍ PŘEDEVŠÍM TRENÉR, LIDÉ V KLUBU, RODIČE A DALŠÍ OKOLNOSTI… Hráči jsou prostě více nervózní z řečí kolem zápasu, než ze zápasu samotného. Pravděpodobně jsme objevili “Zlaté kolo“: je to o prostředí, které vytvářejí lidé, kde vztahy vyrůstají z jejich vzájemné komunikace…Bing-ho!
MY – majitelé, trenéři, asistenti a další lidé okolo – jsme PRO HRÁČE AUTORITY. MY TO VEDEME A ŘÍDÍME. Otázka pro nás tedy zní:
JAK KOMUNIKUJEME TO, CO CHCEME NAUČIT A JAK VHODNÉ K TOMU VYTVÁŘÍME PROSTŘEDÍ?
A tak stále dokola. Jak říkám, “Zlaté kolo“…
Shrnuto do jediné myšlenky:
Fotbal, florbal, stejně jako kterýkoli jiný sport, je především o komunikaci. Cílem této komunikace je NAUČIT hráče pracovat s chutí (nikoli donutit, protože “chuť do hry“ si nelze vynutit), radostí a co nejvyšší mírou osobního chtění a zaujetí na tom, co z pohledu trenérství považujeme za důležité a správné…
